Řím

2. července 2015 v 20:54 |  Gallery

Tak jo.. asi už je to nemožný, ale zase jsem byla v cizích krajinách.. :D Přísahám! Letos už to bylo naposled (vlastně.. možná ještě na podzim pojedeme do Paříže.. ale.. pro tentokrát JE TO NAPOSLED!)
S částí svojí pomalu se rozloučené a technicky rozpadnuté třídy plné lidí co se těší na gymply, střední školy a jiná nápravná zařízení vyššího stupně, jsme se sešli v sobotu hned po vysvědšení a razili na několikadenní výlet do italského hlavního města - Říma. Naše skupinka se skládala ze 7mi pubertálních holek, jednoho 16ti letého kuřáka, třídní učitelky, jakési další učitelky, její matky, řidiče s hlasem ironmana (doopravdy!) a jeho manželky, která neumí chodit. Vyhlídky vcelku růžové, co říkáte? :) Po cestě jsme se všichni společně pustili do řešení záludné hry Pixwords, kterou nám zajistili hned 2 mobily a na dalších dvou mobilech se pařilo AA - jakási made-in-china pětikorunová hra, která vás prostě chytne.. obzvláště pak naší třídní.. Zbytek osazenstva spal na zemi v uličce nebo hlavou dolů - prostě klasická autobusová noc. Zastavovali jsme pak na těch nejnechutnějších místech naší planetky, kde toaleťák neexistuje, dveře taky ne a tekoucí voda je přímo zázrak!




Po namáhavé cestě nás čekali obětavé sestry, se kterými se nedomluvíte německy, anglicky a pochybujeme i o italštině. Naštěstí nás zachránil jakýsi mezinárodní mix slov, pohybů a náznaků - díky kterým jsme konečně dostali klíče od pokojů, které ovšem spíše připomínali nemocnici. Jedinou útěchou nám byl kamarád větrák - později pojmenovaný Franta - který ochotně napomáhal ve snaze dýchat. Po malé pauzičce k rozkoukání už jsme se vydali na první pochůzku Římem. :)
Navštívili jsme nějaké kosteli - jména si samozřejmě nepamatuju - skočili do nějaké hospůdky na pořádnou italskou pizzu, nakoukli k nějakým stánkařům, nakoupili selfie sticksy a hurá do výru nočního velkoměsta! Tam nás čekalo smlouvání s černochy, nakupování v suvenýrech, obcházení všech možných i nemožných obchodů a samozřejmě skvělá italská zmrzlina!


Druhý den byl asi nejlákavější. Hned ráno jsme vyrazili ke Koloseu s vidinou toho, že ráno přece nebude taková fronta.. :D No bohužel se nám tohle poselství nevyplnilo a fronta byla jako blázen, proto jsme si radši zaplatili rezervaci na odpoledne a zbývající čas vyplnili protekční (=zdarma) návštěvou Forum Romanum a.. samozřejmě další zmrzlinou! Když se teplota začala přibližovat 33 stupním celsia, obešli jsme bývalou závodní dráhu pro koně, zvanou Circus Maximus (mimochodem.. zbylo z ní už jenom velké zatravněné prostranství) a došli až k frontě rozjařených japonců, kteří čekali na svojí fotku s hlavou do které se strká ruka.. No vzdali jsme to a prostě si onu hlavu jen z povzdálí vyfotili a vydali se zase zpátky k Colosseu kam nás bez větších problémů vpustili - bez front a čekání! Koloseum je super! Výhled je nádherný (vlastně na většinu Říma), uličky bývalích cel a klecí jsou zamotané, malinké a nepřehledné, stěna sice trochu zbortěná, ale stojí. Prostě.. co chcete od jednoho ze sedmi divů světa? Colosseum určitě doporučuji všem, kdo se k Římu přiblíží! :)


Po důkladném prolezení toho velkého divadla, jsme se vydali taxíkem až k legendárnímu Vatikánu. Od téhle doby, to byla výprava skoro jako po stopách Roberta Langdona (kdo nezná, vygooglete si film (a knížku) Andělé a Démoni). Jako první jsme navštívili Andělský Hrad s krásnými výhledy, odkud vede utajovaná cestička až do sídla papeže (tak ráda bych tou cestičkou šla! sakra!). Následovala návštěva další pizzerie, špageterie a tak.. prostě další italská hospůdka se zubatým čišníkem, kterého zajímalo kolik lidí žije v ČR.. prostě klasika! Odtud už jsme zamířili na Piazza San Pietro (Svatopeterské náměstí aneb Vatikán!) a do fronty k bazilice svatého Petra, kde bylo spousty lidí, protože prý byl nějaký svátek a papa odnášel nějakej kříž.. jo.. prej jsme viděli papeže, ale stejně si myslim že to byli jenom random týpci v červeným.. a i kdyby.. tak jsem s sebou neměla brýle :D :D Naše kroky ale mířili výš, a to na samý vrchol baziliky. Cesta vedla zatočeným úzkým schodištěm, nahnutou zdí, dalším úzkým schodištěm, ještě užším schodištěm a potom dalším nahnutým schodištěm s nízkým stropem, ale nebáli jsme se toho a nahoře nás čekal prvotřídní výhled na celý Vatikán ale hlavně na celé velké město! Tenhle pohled dámy a pánové, ten byl úplně nejkrásnější, nejluxusnější a nejlepší! A to říká sakra ten, kdo se bojí výšek!


Naše další kroky vedli na Piazza Navona, k fontáně Čtyř Řek. Tam to převládá umělci - nebyla nouze o úžasné, naprosto věrohodné obrazy, lepší i horší zpěváky a hráče na kytaru a dokonce i levitujícího fousáče. Jinak dotknout se vody ve fontáně se nedá, hlavně díky již zmíněnému filmu, protože přesně v téhle fontáně se topil hlavní hrdina, Robert Langdon. Od té doby, se chce každý fanoušek vykoupat ve fontáně.. sakra! já bych tam taky vlezla! :D Ale dobře.. pokračovali jsme dál, ke slavnému Panteonu. Naneštěstí bylo už zavřeno, což (doufám že nejen mě!) dost slušně naštvalo a odradilo od dalších cest. Protože tam jsem se opravdu chtěla podívat.. ehem.. zase v tom bude ten zatracenej film!
Poháněni vidinou postele a pořádného koktejlu jsme došli až k jakési bíle natřené budovy, u které stojí socha vlčice s dvojčaty - zakladateli Říma. Mimochodem.. ta socha je docela nechutná.. děti pijou mlíko od vlka?! fuj!Odtamtud jsme zase naskákali do taxíku a nechali se odvést až k našemu podprůměrnému hotelu.Večer jsme si chtěli v klidu, pohodě a míru sednout na nějaký koktejl.. asi Piňakoládu, nebo tak, ale plány nám zhatil zavřený bar naproti a tak jsme zamířili do naší oblíbené ''Kebabárny'' ve vedlejší ulici a potom do hajan!


Poslední den jsme se z hotelu vypařili tak rychle, že milé sestry ani nevěděly jak. Doskákali jsme autobusem až k skoro 2 kilometry měřící frontě kterou tvořili převážně japonci, číňané a další šikmooká stvoření s obrovskými foťáky. Suverénně jsme zamířili až ke vchodu a ve svojí VIP frontě jsme se během 5ti minut objevili ve vatikánském muzeu. Lidí bylo požehnaně, teplota kolem 35 stupňů, sluníčko šílené, větráky vypnuté. Asi si dokážete představit lívance pod podpažím všech přítomných a 'vůni' s tím spojenou. Po prohlédnutí egyptského muzea, nějakého dalšího muzea, výhledu na papežské zahrady a vyčerpávající chůzi hrozně dlouhou chodbou s krásným stropem, jsme se dostali až do Sixtinské kaple. Tam jsou úžasný malby na stěnách i na stropě, nakreslené sloupy - fakt bych věřila, že tam ten sloup je.. ale sakra! ta zeď byla fakt rovná! Mimochodem.. to je to místo, odkud se vždycky pouští barevnej kouř, když se volí novej papež. Odtud nás čekala další nekonečná pouť přelidněnými chodbami plnými starých obrazů, vycpaných zvířat a různých dalších starých věcí. Odtud naše kroky vedli přímo do hospody (čekali jste snad něco lepšího?). Naše poslední pizza, cola, salát a zmrzlina proběhli v pohodové restauračce s obtloustlým čišníkem mexického zjevu.. ani jsme se nemohli zvednout, jak jsme se všichni najedli a už jsme jen nekonečně čekali na našeho pána řidiče.


Cesta domů probíhala vcelku stejně jako cesta tam. Čas nám vyplňoval spánek v takřka jakékoliv pozici, již zmiňované mobilní hry a také experimenty se selfie držákem. Žádné katastrofy se nekonali a všichni žijeme.

Abych to uzavřela.. výlet byl L.U.X.U.S.N.Í. Řím je nádherné město a i přes počáteční problémy a vyhlídky, se nám všechno myslím vydařilo! :) Viděli jsme div světa, spousty vjetnamčíků, lidi vypadající jako teroristé, pravé sestry, možná papeže a jedli jsme italskou pizzu! :) Myslím že to bylo úžasné zakončení školního roku, potažmo i celé základoškolní docházky, rozloučení s třídní i se všema těma bláznama. Prostě to byl výlet jako pes! :)
○ *Mushroom* ○

!Na závěr pár dalších skupinových fotek! kdo mě pozná, má bod ;)




Úplně všichni.. kromě řidiče a řidičové.. u Pantheonu ↑
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Andy | 3. července 2015 v 14:34 | Reagovat

V Římě jsem byla přesně 6. prosince :D A musím říct, že až na odpolední příšernou bouřku bylo fakt luxusně. Příjemně teploučko, nic moc lidí (po prázdninách, ale před Vánoci) a nejvíc mě dostalo sledování vztyčování vánočního stromku na svatopetrském náměstí :D

2 Tuleň | 3. července 2015 v 16:41 | Reagovat

v Římě jsem ještě nikdy nebyla,no ještě lépe v cizině jsem byla jedině v Německu a Polsku na celodenním výletu s rodinou. Věřím že to tam muselo být nej :-P.
Tak ti přeji hezký zbytek prázdnin.

3 Ethane | Web | 3. července 2015 v 19:14 | Reagovat

Sice jsem byla v Itálii, ale Benátkách a tak a v Římě sotva, takže... pff. :-D Ale ne, fotky jsou moc pěkné. :-)

Odpov. na blog: Nene, nedělala jsem to na YouTube editoru, ale v nějakém co už byl na počítači a je to teda hrůůůza. Mnohem, mnohem horší jak YouTube editor. :-?

Jinak by mě zajímalo, co za žánr čteš ty? Protože jsi psala, že jsi trochu mimou 'mou mísu'. :-)

4 Hanif | Web | 4. července 2015 v 12:19 | Reagovat

Tak to muselo být opravdu skvělé :)
Naprosto s tebou souhlasím, v Itálii mají výbornou zmrzlinu, lepší jsem snad ani neměla.
A fotky jsou moc pěkné :-)

5 Ethane | Web | 5. července 2015 v 15:53 | Reagovat

Odp.: Larry je také školní koník, ale trochu jiný jak ostatní a navíc s ním pracuju jenom já. Nepatří zrovna mezi ty žádané koně. Takže tak. :D Navíc já mlaskání nemám podvědomě zabudované, takže mlaskám snad jenom při skákání či cvalu (jako zdůrazění) a nebo když potřebuju, aby upoutal pozornost na mě. ;-)

Budeš se divit, když ti řeknu, že se s tím čtením ani nemineme? :D Tohle čtu taky, jenže já jsem takový... všehočtenář. :D Dan Brown je klasika a Jo Nesbo... kromě dvou mám všechny jeho knížky. :D

6 frisbeedogs | E-mail | Web | 5. července 2015 v 21:05 | Reagovat

Tam bych se taky chtěla někdy podívat :)

7 The C | Web | 7. července 2015 v 7:56 | Reagovat

To muselo být fajn, i přes ten začátek :D V Římě jsem taky byla, 2 roky zpět o prázdninách, takže vím, o čem mluvíš. (Hlavně to jídlo :D) :-)

8 Mischelle | Web | 11. července 2015 v 19:45 | Reagovat

hezký článek a fotky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama