Historie jedné píšící houby

26. května 2017 v 11:11 |  Myšlenky

Ahoj. Ani nevím proč a nebo jak, ale napadlo mě sepsat něco jako takovou svojí blogovací kroniku (?). Zkrátka co si pamatuji z dob minulých a jak jsem se k blogu vlastně dostala. Myslím že by to mohlo být zajímavé.. a nebo taky možná ne. Uvidíme.


Jako malá holka jsem měla nejlepší kamarádku. Asi jako každý. No a jednou naše hlavičky vymysleli něco naprosto dokonalého - založíme si kapelu a budeme slavné a budeme hrát a zpívat a každý nás bude zbožňovat. Asi jsme se tenkrát zhlédli ve Five Angels a chtěli jsme být taky takové. Což o to, nápad byl super, jen žádná z nás neuměla ani hrát na žádný nástroj ba ani zpívat. A tak jsme naverbovali ještě jednu kamarádku s kytarou, vytvořili si něco jako studio ve staré kůlně na zahradě oné kamarádky a pustili se do toho. Naše "zkoušky" však většinou dopadli katastrofálně a nikdy jsme spolu asi ani nezpívali. No a proč vám o tom vlastně vyprávím? Zkrátka jsme chtěli i webovou stránku naší kapely. Neměli jsme vlastně ani název a tak se ona stránka jmenovala zhruba asi " Holky z Kapely ". Bylo to někdy kolem roku 2010, možná ani ne. A to byla vážení, moje první zkušenost s internetovým blogem a jemu podobnými.
Tento blog, jestli se tomu tak dá vůbec říkat, neměl příliš dlouhého trvání. Stalo se, že jsem tam nakonec chodila sama a naše "kapela" se rozpadla s odstěhováním oné kamarádky s kytarou a později i kamarádky s kůlnou.

Trvalo několik měsíců než mě napadlo se do blogování opravdu pustit. Bylo mi nanejvýš 11 let a byla jsem opravdu odhodlaná. V té době jsem se zajímala hlavně o jezdectví. Tedy ne že bych se o něj teď nezajímala, ale dříve to bylo opravdu intenzivní. Má sbírka encyklopedií a naučné literatury čítala neskutečné množství titulů a já byla opravdu odborník. V mých očích.. samozřejmě. A tak jsem se rozhodla začít psát blog o koních a o jezdectví. Psala jsem články o čištění koně, uklízení boxu i samotného ježdění a byla jsem opravdu pyšná. Měla jsem design od jedné velice šikovné dívčiny jejž jméno bohužel zmizelo v propadlišti dějin, ale cítila jsem se opravdu jako bych měla vlastní web. Co si tak matně pamatuji, měla jsem i poměrně dobrou návštěvnost, komentáře a všechny možné ohlasy. No.. možná zvličuji. Bylo mi 11, co byste čekali? Vlastně ani sama nevím.
A jak pomalu tento blog "stoupal" tak rychle zmizel z povrchu zemského. Také budou mé informace poněkud zkreslené, ovšem jednalo se o nějaký údajně zkopírovaný citát. Byla jsem nařčena, že jsem zkopírovala nějaký citát, který prý byl vymyšlen onou blogerkou, a neuvedla zdroj. Ovšem já byla přesvědčena, a stále jsem, že tento citát byl naprosto obyčejný a ničím vyjímečný a proto neměla nárok mi za toto mazat blog. Ovšem stalo se a tak jsem se ze dne na den ocitla se smazaným blogem.

Chvíli mi trvalo než jsem se z toho vzpamatovala. Můj blog byl pryč, všechno na čem jsem do té doby pracovala prostě zmizelo a já neměla do čeho nudou píchnout. A tak jsem si založila další blog. Chtěla jsem pokračovat v tradici a dál psát o koních a všech těch věcech co s jich týkají. No napodruhé už to nebylo takové. Byla jsem už starší a začala jsem se věnovat psaní deníčků a opravdových zážitků, ovšem můj 12 letý život nikoho nezajímal, a nedivím se. A tak byl můj druhý blog o poznání horší a už ho nečetl ale vůbec nikdo. Jediné co mne v tu dobu zajímalo byla grafika. Dozvěděla jsem se o jistém programu jménem PhotoFiltre Studio a stáhla jsem si ho i do svého počítače. Začala jsem v něm experimentovat a na blog přidávat svá "dílka". Dokonce jsem pak dokázala udělat i vlastní design a tak jsem na sebe byla pyšná i přes to, že o můj blog nebyl zájem.

Právě díky grafice jsem se seznámila s jistou dívčinou jejíž přezdívka zněla Klárissek. Stala jsem se jejím dvorním grafikem a ona v tu dobu rozjížděla svoji vlastní Virtuální stáj. Do této chvíle jsem neměla ani ponětí co to je nebo jak to funguje. Ale Klárissek mne do toho zatáhla a tak jsem se stala součástí světa virtuálních stájí. Netrvalo dlouho a založila jsem si vlastní a poté i vlastní VIP stáj. Kdo nevíte co to je, tak se s tím nezatěžujte. Prostě jsem se stala součástí a to na dost dlouho dobu a na různých blozích. A musím říct že to byla velice zvláštní komunita. Komunita lidí kteří milují koně ale sedí celý den za počítačem a píšou o koních virtuálních které si utvářejí k obrazu svému.

Nic však netrvá věčně a i já jsem s virtuáními stájemi skoncovala. A opět za to mohla Klárissek. S ní jsme si totiž založili blog. Deníčkovský, grafický a o koních. Zkrátka obyčejný blog dvou, v tu dobu asi 12 nebo 13 letých holek které se ve skutečném životě nikdy nesetkaly, ale měly spousty stejných zájmů. Každá z nás měla některé vlastní rubriky a také jsme měly rubriky společné. Docela dobře to fungovalo, ovšem Klárissek chodila na blog méně a méně a tak jsem tam opět zůstala sama. Já a moji 3 čtenáři (možná 4?). A tak jsem se zase stěhovala.

Chvilku jsem experimentovala i s jinými doménami jako jsou estranky, webnode nebo pise.cz ovšem nic mi nevyhovovalo tak jako blog. Vlastně ani nevím, moc dlouho jsem tam nevydržela a vrátila jsem se vždycky zase zpět. A to úplně pomíjím, že jsem mezi tím měla několik blogů třeba měsíc, takové ty blogy alá 1 článek a konec či rafické blogy které vlastnilo několik lidí naráz.. kde jsm ovšem také nikdy nevydržela nějak dlouho.

Rozhodla jsem se vrátit na svůj úplně původní blog. Už to bylo skoro 3 roky, co mi ho smazali a tak už po něm neštěkl ani pes. Začala jsem nanovo a pokudmožno s čistým štítem. Ten blog už byl vlastně zaměřením skoro jako tento aktuální. Čtenářů moc neměl, ostatně mé blogy nikdy neměli moc čtenářů, ale stačilo mi to.

Někdy v průběhu přišla moje kamarádka s tím, že by chtěla taky vlastní blog ale že neví jak na to. A tak jsem jí pomohla a založily jsme si společný blog. Hodně dlouho nám trvalo vymyslet název a nakonec jsme se rozhodly pro UnNormal. A tak jsem chvíli měla dva blogy. Ten původní a ještě tehdejší Unnormal. Po krátkém zvážení jsem se rozhodla minulý blog opustit a věnovala jsem se na plno tomuto a byla jsem zase chvíli na společném blogu s kamarádkou.

Nevím co mě to popadlo, ale založila jsem si i jakýsi vedlejší blog. Osobní, který se vztahoval k unnormalu a začalo mne to na něm bavit taknějak více než na onom společném. Ve skutečnosti jsem se skoro přestěhovala a zde jsem se zdržovala jen sporadicky. A sporadicky se zde vyskytovala i má drahá spoluadminka. A tak se stalo, že tu vlastně nebyl nikdo. Avšak nikdy jsem neměla srdce tento blog smazat a tak tu jen tak jako prostě byl. Nakonec se stalo i to, že jsem odešla i ze svého osobního blogu a tak jsem chvíli nebyla nikde.

Po zhruba půl roce, byl to rok myslím 2014, jsem si zase na milý unnormal vzpoměla a vrátila se.. jak můžete vidět. Smazala jsem téměř všechny původní rubriky, odkazy a všechno a udělala z blogu jen své vlastní království. A tak tu teď kraluji. A snad ještě chvíli budu.

A to by byl asi konec. Nebylo to nakonec tak zajímavé jak jsem čekala. Vlastně to nebylo vůbec zajímavé. Byla to taková nezáživná sonda do minulosti jedné ne příliš úspěšné blogerky, která si myslela že to bude někoho zajímat.

A co vaše začátky? Jak jste se k blogování dostali vy a kolik blogů jste vystřídali?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 myred | Web | 27. května 2017 v 13:52 | Reagovat

Tak to muselo být hrozné, když si vlastně tvořila blog, dávala jsi do něho tolik času a tak a najednou ti ho někdo smaže kvůli jednomu citátu. :( Tak koukám, že si opravdu vystřídala hodně blogů, ale ve finále blog nemůžeš opustit, protože je to jistě pro tebe takové místo, kam se můžeš vypsat z čehokoliv a je to prostě součást tvého života a já to mám taky tak. :) Doufám, že ti tenhle blog dlouhou dobu vydrží, protože se na něho vracím moc ráda a tvoje články mě baví! :)
A náhodou, tenhle článek rozhodně byl zajímavý! :)
Já sama jsem vystřídala několik blogů a pořád jsem na blog.cz, takže tě naprosto chápu. Můj blog zažil hodně velkou návštěvnost, ale taky i hodně malou, jako třeba teď. Je to jako na houpačce, ale i přes to, se svého blogu (zatím) nehodlám vzdát. :)

2 Wafer | 28. května 2017 v 13:42 | Reagovat

Náhodou, mě tenhle článek dost bavil, vždycky se ráda o svých SBnkách dozvím něco nového. :)
Já osobně jsem začala blogovat taky díky nejlepší kamarádce, která měl blog se svým bratrancem, na který mě přibrali. Momentálně je ten blog ale tak trochu neaktivní.. :D V té samé době jsem si založila blog o Pirátech z Karibiku, který jsem ale po nějaké době s kompletním vymazáním všech článků opustila. Poté jsem si založila svůj momentální blog, který už za nic na světě neopustím. Asi za to může i fakt, že jsem na něm vydržela asi nejdéle ze všech mých blog a to celý rok. :D

3 Pett | Web | 29. května 2017 v 12:21 | Reagovat

Pěkný článek :)
Já jsem začala blogovat s kamarádkou :)
Vyzkoušela jsem všechny možné domény ale blog.cz je srdcovka :3
Nemůžu si pomoct, ale ta houbička je rozkošná <3

4 Natálie | Web | 31. května 2017 v 19:02 | Reagovat

moc krásný článek.. já měla za život jen dva blogy.. se ségrou když mi bylo asi 11-12?? nějak tak.. a před 6 lety jsem si založila tento.. i když jsem tam třeba několik let neblogovala, nechtěla jsem ho smazat.. pak jsem se zase vrátila pak zase nic.. a pořád tak dokola.. pořádně se tomu věnuju už asi rok.. a návštěvnost mám taky čím dál větší, než jsem měla.. a když jsem si četla mé staré články nedivila jsem se, že nikdo nechodil :D :-D

5 Zuzulet | Web | 1. června 2017 v 16:59 | Reagovat

Tak ja som mala pôvodne veľa blogov, ale nakoniec som ostala na svojom ktorý mám teraz, ale mám ešte aj ten, ktorý som dostala ako úplne prvý a stále funguje hoci naň už nechodím :)

6 Switch | E-mail | Web | 7. června 2017 v 18:27 | Reagovat

Achjo................

V neděli jsem si dělala pořádek v pokoji a našla jsem historii svých blogů :D chtěla jsem o tom napsat článek, takže pokud ho teda vydám, budu jako opice :D :D :D

Koukám, že jsi to měla ještě snad pestřejší jak já - nebo možná tak nastejno, nevím. Společné blogy holt moc nevycházejí... štve mě to :/ už nějakou dobu si pohrávám s myšlenkou vytvořit tým o takových +- pěti lidech a udělat společný blog takhle ve skupince. Bylo by to podle mě něco. Ale tohle mě děsí, že se na to lidi buď vykašlou a blog zeje prázdnotou a nebo je to naopak odpoutá od jejich vlastního blogu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama