Jak jsem se snažila psát deník

18. srpna 2018 v 18:36 |  Myšlenky

Vítejte u dalšího článku o tom, jak jsem se chtěla chopit trendu a stát se jeho součástí abych si to nakonec rozmyslela. Moje stálost v praxi se znovu ozvala a od dob předchozích článků o minimalismu a hipsterství se vlastně vůbec nic nezměnilo. Že se vůbec ještě divím.



Tentokrát jsem se rozhodla psát si deník. Vlastně možná spíš něco na styl bullet journalu. Říkala jsem si, jak to bude super. Budu si tam lepit fotky a obrázky, psát všechny zážitky a motivovat sama sebe do dalších dnů a pak to budu mít schované někde na poličce a každý rok budu vzpomínat na ten rok předchozí a bude to prostě dokonalé. A začátek byl celkem fajn. Nadepsala jsem si pěkně nový měsíc, sepsala všechny svoje plány (tím "všechny plány" rozumějte návštěvu babičky a domácí úkol) a chystala se nalepit nějaké obrázky. Přišla facka v podobě absence barevné tiskárny a jakéholi funkčního lepidla. Pohoda. Vytisknu to černobíle, alespoň to bude mít nějaké téma a jednotvárnost. S lepidlem byla větší potíž, protože jsem byla neskutečně líná jít si nějaké koupit a tak jsem se rozhodla improvizovat. Však s lepicí páskou to bude vypadat taky dobře ne? Zvláště když přilepím jen okraje a bude to tam tak jako na pankáče. Neříkám že to bylo ideální, ale ve výsledku to moc nevadilo a celkem se mi to i líbilo. Dokonce tak, že jsem opustila od prvotního plánu začít znovu a jít si opravdu koupit lepidlo.

Uběhl zhruba měsíc, během kterého jsem se svého milého zápisníčku ani nedotkla. Vlastně jsem se na něj ani nepodívala. Odkládala jsem to vždycky na večer, na víkend a nebo až bude prostě čas. A když už byl čas, neměla jsem náladu a nebo nervy. Jo a taky jsem neměla zážitky ani motivaci se motivovat. To zní dost strašidelně, že? Každopádně když jsem se po té dlouhatánské době dokopala k nějaké akci, narazila jsem na problém. Nebyla jsem totiž schopná rozmyslet si, co tam chci vlastně zapsat. A vůbec, ale vůbec jsem nevěděla jak začít. Bylo to hrozně zvláštní, prostě jsem jen seděla nad prázdnou stránkou s prázdnou hlavou a hrozně moc jsem chtěla něco napsat. Zpětně si říkám, že to možná byla ta chyba. Možná jsem se do toho moc nutila.

O pár týdnů později jsem se o to pokusila znovu. Po první větě o tom, co se stalo skoro dva měsíce zpátky, jsem to prostě vzdala. Jak možná víte, psát krátce a výstižně prostě není moje vlastnost. Neumím to a nevím jak to mám udělat. Moje slohovky, články a prostě veškerý písemný projev je vždycky o hodně moc delší než by měl být a stejně tak každé mé souvětí. Stačí se podívat na tenhle článek.. je úplně o ničem ale je vážně celkem dlouhý. A těch neskutečných suvětí tady taky určitě najdete milion. A čárek mi tady chybý asi taky dost. A to jsem nechtěla dopustit. Deník má být přecijen alespoň trochu kompaktní věc a ne že tam popíšete tři stránky jenom o tom, jak jste si koupili zmrzlinu. A tak jsem to prostě vzdala.

Zní to asi slabošsky, ale prostě vím že by to k ničemu nevedlo a tak jsem se přestala úplně snažit. Přecijen všechna data dovolených, výletů a všeho co se děje, si do kalendáře zapisuji až potom co se stali. A to stejné s úkoly a testy. Organizace asi prostě není moje druhé jméno. Ani třetí a ani páté. A výsledek zní?

Bullet journal, deník, zápisníček, diář.. říkejte si tomu jak chcete. Já to prostě neumím psát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka | Web | 21. srpna 2018 v 14:04 | Reagovat

Já jsem na tom úplně stejně, mám klasický diář, do kterého si píšu směny do práce, potom třeba zkoušky do školy, teď aktuálně zápis, ale jinak nejsem schopná si psát něco většího, nedejbože tisknout a lepit fotografie. :-D

2 Andey | Web | 23. srpna 2018 v 21:30 | Reagovat

Tak to já jsem si dřív (myslím základku) psala cestovatelský deník. Jinak na takové to lepení fotek a psaní něco ve stylu: "Tady jsem s kamarádkou na zmrzlině." nejsem. Nějak v tom nevidím smysl. Asi nejsem dost sentimentální a nelpím na minulosti. Jinak si teď už druhým rokem vedu diář, takže můžu vzpomínat tímto způsobem, ale ... Jak jistě víš, preferuji svůj organizovaný chaos, tudíž si i každý měsíc zapisuji poznámky jiným stylem, takže když jsem chtěla zjistit, co jsem dělala v únoru, tak jsem to ani pořádně nezjistila, jelikož u toho dne mám značku.
Vést si deník. Dopadne to stejně.
Proto raději zůstanu u blogu.

3 myred | Web | 24. srpna 2018 v 16:37 | Reagovat

Taky jsem se několikrát snažila psát si deníček, ale spíš, když jsem byla malá, na základce no. :D Dva jsem dokonce popsala celý. Rekord! :D A teď už nic. Pokud se něco děje, tak si to taky zapíšu do diáře a většinou si to taky zapisuji, až když se to stalo, aby tam pak nebyly zbyteční škrtance. :D

4 Mánička | Web | 4. září 2018 v 12:58 | Reagovat

Je zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama