Myšlenky

Moje materialistická přání

23. března 2018 v 20:13

Jsem materialista. A celkem s tím nic neudělám. Mám sice ráda zážitky, cestování, výlety a takové ty klasické "antimaterialistické" a minimalistické činnosti, ale zároveň jsem vlastně takový sysel. Mám doma hodně věcí, které skladuji. Psala jsem o tom už kdysy v článku o minimalismu a hipsterství a od té doby se vlastně vůbec nic nezměnilo. Pořád mám nutkání nakupovat nové věci, skladovat od nich tašky, věčně si z dovolených a výletů přivážím miliony upomínkových předmětů, na zdi si lepím vstupenky do divadla a nestále si prohlížím internet a koukám na věci které bych si ráda koupila. I když by mi byli možná k ničemu. Ale měla bych pocit že je mám. Znáte to?

Nesnáším monotónnost, ale nemám ráda změny.

8. března 2018 v 19:59

Už jste se nad tím někdy zamysleli? Nad tím, že monotónní život ve kterém se neděje nic nového a dny plynou za sebou jako jeden dlouho trvající řetězec ničeho je hrozně unavující, ale jakmile se stane něco nového a nečekaného, tak nám to vlastně taky vadí?

A co bude dál ?

29. srpna 2017 v 8:08

Když už se tak blíží ta škola, dneska jsme zrovna měli doma s rodiči takovou hrozně pofidérní debatu na téma moje vysoká a můj budoucí život. A taky víceméně na to, že jsem úplně k hovnu, nic mě nebaví, nic mi nejde a nemám žádné vyhlídky. A to není vtip. Protože tak to je.

Jak jsem chtěla být hipsterem.

15. srpna 2017 v 18:36

Není to tak dávno, co jsem zveřejnila článek jak jsem chtěla být minimalistou. Tohle je druhý díl, aneb Houba neví co chce a tak nakonec nebude nic! A má to.

Jak jsem chtěla být minimalistou..

26. července 2017 v 19:22

Bílé dlouhé linie, žádné zbytečné předměty. Šatník sestavený jen z několika základních, vzájemě kombinovatelných kousků, botník jen zpolovic naplněný jen nejpotřebnějšími základními páry a život plný radosti z maličkostí. Pestrý a nevázaný, protože si prý kompenzují materialistickou pestrost tou duševní. Přesně takhle v mých očích vypadají minimalisté. Ne.. nejsou to polobozi a tak. Jsou to obyčejní lidé, jen mají hrozně hezký styl. A já chtěla být dlouho dobu jedním z nich, ovšem ne všechny sny se plní. Zjistila jsem totiž, že na to nemám předpoklady.. nebo tak něco.

Historie jedné píšící houby

26. května 2017 v 11:11

Ahoj. Ani nevím proč a nebo jak, ale napadlo mě sepsat něco jako takovou svojí blogovací kroniku (?). Zkrátka co si pamatuji z dob minulých a jak jsem se k blogu vlastně dostala. Myslím že by to mohlo být zajímavé.. a nebo taky možná ne. Uvidíme.

Jsem spokojená cibule

12. května 2017 v 10:10
Ahoj.
Vítejte u dalšího kecacího článku o mně a o tom, jak jsem hrozně divná a jiná. Tentokráte jsem se zamyslela nad svým chováním před lidmi a na tom, že jsem si vymyslela vlastní způsob jak "zamaskovat" svojí antisocialitu a všechny ty věci které zamaslovat chci. Dokonce jsem si svou metodu i pojmenovala. Cibule.

Cesta do školy

14. března 2017 v 7:07

Doléhá na mě časová tíže a fyzické vyčerpání a proto jsem se rozhodla uveřejnit některé ze svých slohových prací ze školy. Tohle je líčení na téma "Cesta do školy".
Ráda bych vás předem upozornila, že je to vysoce ironické a vůbec to neberte vážně. I když jakože.. klidně berte.. protože tak se opravdu cítím. Také jsou tam nějaké faktické nepřesnosti a podobně, protože jsem to musela hrozně moc zkracovat aby učitelka neměla nějaké narážky na přílišnou délku. Také jsem si celkem jista, že ne každý má rád tento styl "humoru" takže je to určené opravdu jen pro ty kteří ironii a sarkazmus chápou. Díky!

Kusovky ...

13. února 2017 v 17:38


... aneb jak jsem zase nepochopila nějaký trend.

Nevím jestli jste si toho také všimli, ale poslední dobou vídám více a více "článků" jménem Kusovka. A tak jsem se jala zjistit, co to vlastně je a jaký to má význam. A hned na start bych ráda podotkla, že ten význam jsem nenašla..

Jsem flegmatik a je mi to jedno

26. ledna 2017 v 14:42

Všimli jste si někdy, že o flegmaticích skoro nikdo nepíše? Všude samý introvert, což se samozřejmě nevylučuje, ale flegamtismus je podle mě docela zajímavý.
 
 

Reklama